Nealkoholické nápoje už dávno nejsou jen limonády a džusy. Stále častěji se na stolech objevuje víno bez alkoholu, které se vyrábí ze stejných odrůd jako klasická láhev. Sahají po něm řidiči, lidé v době léčby i ti, kdo si jednoduše chtějí dopřát chuť vína bez následků. Tento článek vysvětluje, co smí stát na etiketě, jak se alkohol z vína odebírá a podle čeho takový nápoj vybrat.
Pokud si chcete vybírat i mezi klasickými víny, najdete širší nabídku v kategorii vína na Podlahyaschody.cz. Zbytek textu se věnuje už jen nápojům, jejichž alkohol byl odebrán, a tomu, jak se v nich vyznat dříve, než láhev otevřete.
Co smí být na etiketě u nealkoholického vína
Pro zcela dealkoholizovaný výrobek platí přesně daný strop. Podle stanoviska Státní zemědělské a potravinářské inspekce smí obsahovat nejvýše 0,5 % obj. skutečného obsahu alkoholu. Stanovisko se opírá o čl. 119 nařízení Evropské unie č. 1308/2013.
Tato hranice je důležitá hlavně pro spotřebitele, kteří alkohol z jakéhokoli důvodu vynechávají. Nealkoholické víno z obchodu tak nemusí znamenat zcela nulový obsah, ale jen hodnotu v zákonném rámci. Kdo musí alkohol vynechat úplně, měl by se řídit pokyny lékaře a údaji na etiketě, nikoli reklamním sloganem.
Jiná situace nastává u částečně dealkoholizovaného vína. Alkohol je v něm snížen, ale zůstává nad uvedeným limitem, takže jde o jiný výrobek a etiketa to musí odrážet. Označení druhu produktu proto není okrajový detail, ale základní informace, podle které se oba nápoje rozlišují. Právě tady se kupující nejčastěji splete, protože oba typy vypadají v regálu podobně.
Výrazy jako „nealkoholické“ úřad u zcela dealkoholizovaných vín akceptuje. Takové slovo je ovšem pouze doplňující. Povinné označení druhu produktu s výrazem „dealkoholizované“ nenahrazuje, a proto ho na etiketě hledejte vždy.
Jak se alkohol z vína odebírá
Dealkoholizace začíná hotovým vínem, které prošlo běžným kvašením. Alkohol se z něj teprve poté odděluje. Výrobci k tomu používají několik postupů a každý nechává v nápoji jiný otisk. Společné mají jedno: základem je vždy víno, které už jako klasický produkt existuje, a ne nápoj namíchaný od nuly z aromat a vody.
Nejznámější je vakuová extrakce. Víno se zahřeje ve vakuové komoře a alkohol se při nízkém tlaku odpařuje už při teplotě, která je pro víno šetrnější než klasická destilace. Podle přehledu na webu Znalec vín má metoda nevýhodu: odebírá podstatnou část aromatických látek.
Právě ztráta vůní vysvětluje, proč bývá nealkoholický nápoj prázdnější než původní víno. Šetrnější technologie se snaží aromatické složky zachytit a po odebrání alkoholu je vrátit zpět. Výsledek se liší podle odrůdy, ročníku i zvoleného postupu, takže dvě láhve od různých výrobců nelze porovnávat paušálně.
Pro čtenáře z toho plyne praktický závěr. Čím jemnější odrůda a čím šetrnější postup, tím větší šanci má nápoj zachovat část původního charakteru. Čtěte proto nejen etiketu, ale i popis výrobce, pokud ho uvádí, a nečekejte od každé láhve stejný výsledek.
Jak nealkoholické víno vybírat a podávat
Při výběru pomáhá jednoduchý postup. Nejprve si přečtěte etiketu. Pak si ujasněte, jakou chuť od nápoje čekáte, a teprve potom řešte sklenici a podávání. Nealkoholické víno nemá chutnat stejně jako klasická láhev, a kdo to ví předem, bývá spokojenější. Chuť bývá lehčí, často ovocnější a méně hřejivá, protože alkohol dodává klasickému vínu část plnosti a délky dochuti.
Na co se dívat na etiketě a v popisu
Začněte druhem produktu. U kvalitního výrobku najdete slovo „dealkoholizované“, často doplněné o výraz „nealkoholické“. Ověřte také, zda jde o zcela, nebo částečně dealkoholizovaný nápoj, protože se v obsahu alkoholu liší.
Zkontrolujte i odrůdu, ročník a výrobce, stejně jako u každého jiného vína. Popis, který se vyhýbá jasné informaci o druhu produktu, je důvodem k obezřetnosti. Stejně tak sliby o zdravotních účincích do etikety ani na obal nepatří.
Dobrým zvykem je porovnat dvě až tři láhve téže barvy vína. Rozdíl v chuti i vůni se pozná snadno a vy získáte vlastní měřítko, podle kterého příště poznáte, který výrobce vám vyhovuje.
Šumivé a teplé varianty
Šumivé nápoje se k nealko variantám hodí obzvlášť dobře, protože bublinky nahrazují část tělnatosti, která po odebraném alkoholu chybí. Nealko prosecco se proto podává dobře vychlazené ve štíhlé sklenici, která udrží perlení. Hodí se k přípitku i k lehkým předkrmům. Podobně funguje i bílá a růžová varianta, zatímco červenému nealko vínu sluší spíše klidný večer k jídlu.
Zvláštní kapitolou je svařené víno. Základem může být dealkoholizované víno, které se jemně prohřeje s kořením a plátky citrusů. Nesmí se přehřát, protože jinak nápoj ztratí zbytek vůně. U hotových směsí hledejte na obalu opět označení druhu produktu.
Co si odnést z nealkoholického vína
Při výběru tedy stačí tři kroky: přečíst etiketu a ověřit slovo „dealkoholizované“, znát způsob výroby a počítat s tím, že chuť bude jemnější než u klasické láhve. Kdo takto postupuje, vyhne se zklamání i nákupu nápoje, který neodpovídá očekávání. Víno bez alkoholu si zaslouží, abyste ho ochutnali s otevřenou myslí a ve správné sklenici.
A co vy, dáte přednost zcela dealkoholizovanému výrobku s přísným limitem, nebo vás více osloví šumivá varianta k oslavě a teplé víno bez alkoholu k zimnímu večeru?
