Pronájem bytu v Liberci. Co si počít s bytem ve městě pod Ještědem

Družstevní byt v krajském městě je dobrá investice nebo vítané dědictví. Pokud je tím krajským městem Liberec, je o důvod k radosti více, protože tohle město opravdu vzkvétá a dávno se v něm nedaří jenom hokejovým Bílým tygrům. O hodnotě bytu se dá předpokládat, že nebude nízká a že rozhodně ještě poroste. Peníze jsou tedy dobře uloženy. Navíc zájem o bydlení ve městě je velký a možnost dalšího zisku v podobě pronájmu se nabízí jaksi automaticky. Liberec a pronájem bytu spolu dohromady znamenají slušný a především pravidelný výnos. Jak postupovat při hledání vhodného nájemníka, aby se z pronajímání nestala noční můra?

Jít do toho na vlastní pěst?

Kdo hledá podnájemníka, musí se v prvé řadě rozhodnout, zda veškeré kroky a příslušnou agendu podnikne zcela sám, nebo zda využije služeb nějaké realitní kanceláře. Pokud se rozhodne prostředníka vynechat a nemá dobrého známého nebo příbuzného, který by si jeho byt za oboustranně výhodných podmínek pronajal, měl by být vybaven jistými vlastnostmi a schopnostmi. Rozhodně musí

  • vědět, kde inzerovat
  • mít tzv. nos na lidi a poznat, s kým jako podnájemníkem nebudou problémy
  • mít dobré komunikační a přesvědčovací schopnosti
  • mít trpělivost s podáváním stále týchž informací
  • mít dostatek času a přehled o cenách pronájmu ve místě
  • mít právní povědomí o záležitostech spojených s pronájmem
  • neztrácet nervy, pokud se vhodného nájemníka nedaří sehnat

Výhodou přímého jednání s potenciálním zájemcem jsou ušetřené výdaje za služby kanceláře. Protože se zkušeným profesionálem se vše obvykle zařídí rychleji a kvalitněji a byt začne vydělávat dříve, poplatky kanceláři jsou v celkovém součtu spíše zanedbatelné.

Věci k promyšlení

Aby jednání se zájemci probíhalo bez zádrhelů, je nutné předem mít jasno v zásadních otázkách.

Za kolik?

Cena bytu se odvíjí od jeho velikosti, polohy ve městě a vybavení. Aktuálně se liberecké družstevní byty pronajímají od 6000 Kč (1 + 1) do 13 000 Kč (3 + 1) za pokoj. Důležité je, jakým způsobem vyřešíte placení energií a služeb, obě možnost – tedy měsíční zálohovaná platba, nebo samostatné placení nájemníka přímo dodavateli – mají svá pro a proti.

Komu?

Dovedete si představit, že se ve vašem bytě kouří, pořádá divoká studentská jízda nebo se v něm povaluje rozmazlený domácí mazlíček, jehož pach bude cítit ještě dlouho poté, co se odstěhuje? Je dobré mít předem jasnou představu, o kolik nájemníků stojíte a jak by se měli chovat.

Bez rizika?

Upřímně řečeno, pronajímání není nikdy úplně bez rizika, alespoň takové, které má vydělávat, protože – jak praví otřepané klišé – risk je zisk. Zde je riziko představováno tzv. neplatičem nebo poškozením nemovitosti. Případné ztráty lze eliminovat dobrým pojištěním jak pronajímatele, tak nájemníka (ten by měl mít určitě pojištění odpovědnosti) a dobře napsanou nájemní smlouvou. Při této a případných dalších právních službách jsou neocenitelnými pomocníky realitní kanceláře.

Kdo chce pronajmout byt v Liberci

Navzdory objemné nabídce je vcelku snadné sehnat v Liberci podnájemníka. Výhodou družstevních panelákových bytů je, že se pronajímají o něco levněji. Město se každoročně stává domovem několika stovek nových vysokoškolských studentů, kteří dají přednost takovému vlastnímu bydlení před kolejí. Další velkou skupinu lidí do Liberce táhne sportovní kariéra. K tomu lze připočíst standardní cestování za prací, které je typické pro všechna krajská města Liberec nevyjímaje. Vzhledem ke své zajímavé poloze má město další potenciál v podobě zahraniční klientely. A protože je známá věc, že Liberec je velké město v lese, hledají v něm bydlení i mladé rodiny s dětmi, jejichž ideálem je spíše venkovský způsob života.

Pokud pronajímáte byt, jaká je vaše nejhorší zkušenost? Jak dlouho vám trvá, než seženete nájemníka, a jak často nájemníky střídáte? Jakou máte zkušenost jako sousedé pronajímaného bytu?

Jiřina Marešová
Share

Author

Jiřina Marešová

Fitness se věnuji intenzivně a v podstatě každý den. Nebylo tomu tak ale vždycky. Deset let zpátky jsem vážila o čtyřicet kilo víc a vyhýbala se zrcadlům, než jsem si řekla dost. Svůj příběh hubnutí den za dnem jsem tehdy mapovala ve svém osobním blogu a radost z psaní mi od té doby už zůstala.